Časopis ARS 51 (2018) 1-2
Jiří KUTHAN
České království a Anglie v době Lucemburků
(Resumé)
Přes značnou vzdálenost mezi střední Evropou a Anglií lze zaznamenat nemalé vazby mezi Českým královstvím a Anglií už ve 13. století. Za vlády Přemysla Otakara I. se v letech 1226-1227 uvažovalo o sňatku jeho dcery Anežky s anglickým králem Jindřichem III. Cisterciácký mnich Robert, pocházející z Anglie, se stal biskupem v Olomouci. Richard Cornwallský, bratr anglického krále Jindřicha III., korunovaný v Cáchách 17. května 1257 jako římský král, udělil v léno Rakousy a Štýrsko českému králi Přemyslu Otakarovi II., jeho pečeť byla inspirací pro třetí pečeť Přemyslovu. Český král Václav II. se obrátil do Anglie se žádostí o relikvie sv. Tomáše Becketa. Vztahy českého království se západní Evropou se výrazně prohloubily za vlády Jana Lucemburského. Ten se svým vojenským kontingentem podpořil francouzského krále Filipa VI., jehož vojsko podlehlo Angličanům v bitvě u Kreščaku, kde Jan Lucemburský a někteří z jeho doprovodu ztratili život. Janův syn a nástupce, budoucí císař Karel přišel s Anglií do styku už v době před oním osudovým střetnutím jako mladík na francouzském královském dvoře, kdy se v Amiensu zúčastnil lenní přísahy, kterou anglický král složil králi francouzskému. V závěrečném období života Karla IV. se jednalo o sňatku jeho dcery Anny (1366-1394) s anglickým králem Richardem II (1367-1400 , králem od roku 1377). Svatba se uskutečnila až po Karlově smrti v lednu roku 1382 ve westminsterském opatství. Tady také byl ještě za života Richarda II. zřízen náhrobek, jehož tumbu kryje deska s figurami Richarda a jeho první manželky Anny České. Panovnická reprezentace prostřednictvím architektury a uměleckých děl, jak se v Anglii rozvinula v době Richarda II. a Anny České, patřila v poslední třetině 14. století v nejpozoruhodnějším fenoménům svého druhu. Lze identifikovat v anglickém prostředí odezvu pražského umění – tak tu lze vzpomenout iluminace v kodexu Liber Regalis (Westminster Abbey, London, MS 38). Když ještě zas života Anny České navštívil českého a římského krále Václava IV. v Praze a na Žebráce bratranec Richarda II., princ z Derby a budoucí anglický král Jindřich IV., zakoupil v Praze obrazy, které dal ozdobit drahokamy a posvětit. Projevem vazeb mezi Anglií a českým královstvím byla i živá recepce, jíž se v Čechách dostalo dílu anglického teologa a myslitele Johna Wicleffa, jehož spisy se do Čech dostávaly v opisech. Wicleffova kritika poměrů v církvi nalézala odezvu na pražské univerzitě a nepochybně byla přijímána i na pražském dvoře Václava IV., zvláště když se vyostřil konflikt mezi panovníkem a pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna. Wicleffovy myšlenky se v Praze staly ideovým zdrojem mistra Jana Husa a následně husitské revoluce. Obdobné rysy v anglické architektuře a v díle v Praze působícího Petra Parléře vedly k úvahám, do jaké míry byl Parléř inspirován anglickou gotikou. Zda se jedná o její zprostředkované poznání kresbami, či tím, že Parléř před příchodem do Prahy některé z anglických staveb poznal. Vzdálenost mezi Prahou a Londýnem není malá – po silnici činí 1265 km. Ale přes to lze ve 13. a zejména ve 14. století zaznamenat řadu dotyků, které tehdy propojily architekturu i další druhy umění v českém království a v Anglii.