Časopis ARS 47 (2014) 1

Michaela ŠEFERISOVÁ LOUDOVÁ

„Historische Beschreibungen“ Maulbertschových fresek v Dyji, Louce a na Strahově: poznámky k vztahu mezi textem a obrazem

(Resumé)

Dobové tištěné popisy, které byly ve druhé polovině 18. století vydávány v prostředí premonstrátských klášterů v Louce u Znojma a v Praze na Strahově k nástěnným malbám Franze Antona Maulbertsche (1724 – 1796), nejsou v dějinách umění ničím neznámým. Dosud byly využívány zejména jako neocenitelný pramen pro rekonstrukci ikonografických programů Maulbertschových zaniklých fresek v refektáři a knihovním sále louckého kláštera. Tyto texty však mohou být zkoumány i samostatně, a to z hlediska způsobu jejich obsahové výpovědi, vztahu k nástěnné malbě, funkce a recepce. Z tohoto úhlu pohledu se ze skupiny čtyř dochovaných tisků vyděluje popis maleb v poutním kostele Bičovaného Spasitele v Dyji u Znojma, který se svým charakterem blíží devocionálnímu tisku. Funkce ostatních »Historische Beschreibungen« Maulbertschových fresek v Dyji, Louce a na Strahově: poznámky k vztahu mezi textem a obrazem Resumé tisků s popisem fresek v refektáři a knihovně louckého kláštera a v knihovně strahovského kláštera je jednoznačně reprezentativní. Výklad maleb louckého refektáře, které vycházejí z tradiční ikonografie období baroka, je stručný a zjevně byl koncipován s předpokladem, že malby i jejich výklad je srozumitelný na základě znalosti v 18. století obvyklých ikonografických motivů. Naopak výklad fresek v loucké knihovně je rozsáhlejší, neboť zde užitá nová, osvícensky zaměřená symbolika vyžadovala podrobné vysvětlení. Poslední z tisků, popis nástěnných maleb ve strahovském knihovním sále, je výjimečný svým výrazným reprezentativním charakterem a jistou mírou nezávislosti na malbách samých. Tento tisk fungoval také jako samostatné vyprávění, jež bylo možné číst i bez vizuálního kontaktu s freskou.